Dobré ráno - zkušenost s živým vysíláním ČT

14. 7. 2016

Po třech týdnech po návratu z ME historických modelů z Belgie mě volal jeden z účastníků zájezdu (Pavel Bárta), že byli (zástupci LMK Třebíč) pozvaní do živého natáčení Dobrého rána České televize a by byl moc rád, kdybych také přijel. Jsem pro každou legraci, tak proč ne. Telefonát v pondělí, točí se ve čtvrtek brzy ráno. To brzy ráno bylo na celé akci to první méně příjemné – na místě nejpozději v 5:00!

Jinak dopředu žádné informace co s sebou, jak budou rozhovory probíhat, o čem bychom měli mluvit. Pouze narychlo ve středu večer přeposlaný e-mail  od dramaturgině pořadu, že máme vzít nějaké modely (čím více-tím lépe) a nejlépe tam potom i nějaký model nastartovat a nejlepší by bylo předvést leteckou ukázku!!!  Narychlo balím 5 modelů, tři historické motory a přidávám i palivo do Flaminga, s tím, že by to případně asi šlo někde venku natočit.

Ve čtvrtek se budím ve 4:15 do stále trvajícího celonočního deště a vyrážím směr Brno – Vaňkovka – Wannieck Galery, kde již čekají moji tři kolegové z Třebíče. K mému překvapení také pouze s historickými modely (do auta se jim vešly pouze čtyři menší) , takže začínám chápat, že se nebude mluvit obecně o modelařině jako takové, ale asi to bude směřováno k našemu úspěchu v Belgii.

Hned po příjezdu začíná pořádný frmol a zmatek, protože se nepočítalo s tak ošklivým počasím a naše „expozice“ měla být původně venku u haly. Změna – vše nanosit dovnitř, mezi spletí kamer, svítidel, kabelů a neustále pobíhajících lidí modely sestavit a někam nainstalovat tak, aby co nejméně bránily v drahách kamer a pokud možno se zamezilo poškození modelů kabely, které za sebou kamery tahají.

V tu chvíli „šla do kytek“ moje původní představa o podobě televizního studia jako nějaké vypulírované zvukotěsné místnosti, a překvapení pokračovalo zjištěním, že v tomto neustále trvajícím frmolu se vlastně již živě vysílá. Dveře haly dokonce zůstaly během celého pořadu dokořán otevřeny do ulice směrem k jedné z nejrušnějších brněnských dopravní ch tepen.  Od té chvíle šlo hlavně o to nevlézt nešikovně před nějakou právě aktivní kameru a být připraven na pokyn asistentky režie k případnému zasednutí do „horkého“ křesla. Pokyny o čem se budeme bavit byly naprosto jednoduché – vy dva o historických modelech a o Belgii a vy dva o modelařině všeobecně, na další domluvu už v tu chvíli nebyl čas. Naprosto zbytečné rozebírat, co všechno jsem měl v hlavě a jak jsem to měl v plánu prezentovat, protože vždy, od první vteřiny našeho vstupu se rozhovor stejně ubíral úplně jinam, než bych si přál a dokonce ani fakt, že jsem byl nevědomky přiřazen k LMK Třebíč se ani mě, ani kolegům nepodařilo během celého vysílání zvrátit. Dnes samozřejmě již vím, že to mohlo vypadat mnohem lépe a jak toho šlo dosáhnout.

Jak takové vysílání probíhá za normálních podmínek nevím (ČT Brno se stěhuje do nových budov v Líšni (v Zetoru), a tak ta Vaňkovka bylo vlastně provizorium, ale musím ocenit profesionalitu celého týmu, že to celé potom venku  - v obývácích posluchačů vypadá, tak jak to vypadá.  




FOTOgalerie  


Video