7.šalianský zlet historických modelov

28.4.2012

Poslední dubnový víkend - v sobotu 28. 4. 2012 se uskutečnil na Slovensku 7. šalianský zlet.

Na tento termín připadlo hned několik akcí  - motorkáři měli setkání v Moravském Krumlově, fiaťáci lákavou akci v Poděbradech, a místní žatčanský Sokol pořádal tradiční Pochod do Starého lesa, kde již několik roků náš klub prezentuje svoji činnost. Proto bylo v plánu vyrazit za přáteli do Šaľe pouze ve třech – Já, můj syn Zdenda a předseda klubu Pavel. Posledně jmenovaného však na poslední chvíli „chytly záda“ a tak v sobotu brzy ráno jsme vyrazili směr Slovensko pouze ve dvou, se třemi modely – větroně Ptáček a v novém kabátě Rosita a motorák pro Texaco – Jasco Flamingo.

Cesta proběhla v naprosté pohodě  a jelikož jsem si dost orientačních bodů vybavil z loňska, byli jsme na místě překvapivě brzy.

Oproti tomuto loňskému setkání mě připadlo, že se zvýšil počet účastníků, hlavně těch mluvících maďarsky. Opět (jako loni) jsem nepochopil, proč na takové setkání nemůže být letišťátko čerstvě posekáno nebo na něm alespoň vysekána minimální plocha pro vzlet modelů Texaco.

Hlavní pořadatel Fero měl po celý den zabezpečenu pomoc ve formě tří šikovných mladých děvčat a tak registrace i pozdější shromažďování a počítání výsledků v jednotlivých kategoriích probíhalo velice hladce. Horší už to bylo s vlastním soutěžením. Hned od začátku létání, sice teplý, ale silný, nárazový vítr stále sílil, že chvílemi místo létání piloti zachraňovali svoje modely položené na zemi, aby je poryvy větru nepoškodily.

Vlastní létání byl spíše takový „boj o život“ – o úspěšný start a bezpečné dopravení modelu na zem. I tak nebylo obvykle „vyhráno“ – bylo vždy třeba co nejrychleji k modelu doběhnout a chytit jej, aby jej vítr nepřevrátil nebo nevláčel po poli.

Větroně, ve větru, při startech, sice lehce natahovaly gumicuky až nadoraz, ale i po získání velké výšky, byly výsledné časy podprůměrné, protože v podstatě celý let byl otázkou držení modelu stále proti větru a nejlépe v blízkosti letištní plochy. Jakákoli otočka obvykle znamenala sfouknutí modelu daleko po větru a následnou procházku. Zde se opět projevila velká výhoda servem vypínaných vlečných háčků u maďarských modelů, které navíc zřejmě měly do tohoto počasí mnohem vhodnější profily (v konečném pořadí obsadili v této kategorii všechna místa „na bedně“). Mě se s Ptáčkem sice podařilo odlétat všech 6 soutěžních startů, ale pouze s časy, které nemohly nijak zasáhnout do čela výsledkové listiny. Zdenda letěl s Rositou jen jeden let, protože při přistání byl model větrem „přiražen“ k zemi a došlo k poškození uchycení výškovky – sice malé poškození, ale na ploše jsme jej nemohli opravit.

   

Velkým překvapením pro mě bylo, jak si s tímto větrem poradily malé a lehké modely kategorie „čtyřstovek“.  Sice let takového drobečka mnohdy připomínal let zmateného motýla, ale málokdy došlo, i při dosti tvrdém přistání, k poškození modelu.

V kategorii Texaco bych si tipnul, že bylo přihlášeno asi 7 modelů a tak, oproti loňskému roku, to vypadalo na zajímavé klání. Díky stále sílícímu větru byl ale pravdou opak. Až hodně odpoledne, po posilnění guláškem z pořadateli zajištěného občerstvovacího stánku, se k prvnímu startu odhodlal jeden z maďarských pilotů. Značně problémový start jeho modelu mě ujišťoval v tom, že asi nemá cenu pokoušet osud a riskovat rozbití mého Flaminga. Ale poté, co vzlétli i dva slovenské modely, jsem to nakonec nevydržel a jeden let s Flamingem uskutečnil. Let – tedy spíše boj o udržení modelu na místě proti větru trval necelých 8 minut. Velké problémy při přistání – sfouknutí Flaminga téměř nad zaparkovaná auta, mě přesvědčilo, že nemá cenu dále pokoušet osud a model jsem zabalil. Nevím, jaký čas v prvním letu dosáhnul maďarský soutěžící, ale po mém letu šel znovu „do luftu“. Vcelku jsem zvědavý na konečné výsledky, kterým letem nakonec zvítězil. Já jsem si „vysloužil“ druhé místo a třetí skončil pan Tobák.

Cesta domů proběhla bez problémů, svezli jsme k nám na Moravu jednoho slovenského účastníka tohoto  setkání – Petera Čamaja, který v Brně studuje.

Už se těším na další taková pohodová setkání




FOTOgalerie